Pod topoly u nás na vsi jsme ze staré školy a když jsme ve městě v přáteláku dostali na prdel, nebylo nikomu do řeči. Nikdo se neusmíval. Někteří byli hodně nasraní a ještě doma štěkali na manželku a na děti. Marně nám naše výčepní Růžena vysvětlovala, že to je jenom fotbal a ve městě to umí mnohem líp a hrají to dokonce za peníze. Porážka bolela.
Ve výčepu u nás na vsi výčepní Růžena zapomněla vypnout bednu a proto jsme mohli vidět pozápasové rozhovory. Dozvěděli jsme se, že to bylo fajn a že kvůli těmto zápasům ti mladí muži fotbal hrají.