Vlajky na půl žerdi a slova útěchy. Slzy a pláč. Dnes se nevysílá. V Brazílii držíme smutek. V tavernách víme, kdo za to může, ale ve vedení FA jsou slepí a hluší.
Pláčeme a nic nás nezajímá. Němec je Němec a Argentinec horší od něj. Slzy jsou slané a trpíme a jinak to nebude. Svět nás bolí. Bolel by nás, i kdybychom nevěděli, že máme lepší hráče, než Němci či Argentinci. Pláčeme a dlouho nepřestanem a jizva zůstane navěky. Taková je Brazílie.
S brazilským smutkem nelze psát o kopané v kotlině. Zítra to bude lepší.