15.07.2014 - Jdeme na to, ale není kam spěchat. Večer to začne. Manželce vysvětlíte, že Mistrovství světa opravdu již skončilo, ale ten pravý fotbal začíná právě dnes. Večery s mičudou z Brazílie byly něco jako televizní seriál Angelika a všechny její sestry. Hezké, ale pro nás jen na koukání. Zato dnes večer na Letné si budeme moci sáhnout, přivonět a srdečně zanadávat.
Pokud se nic nečekaného nestane, budeme moci i zatleskat a užít si radosti. Háček je v onom „Pokud se nic nečekaného nestane“. Vím, kde Estonsko není, a nevím, kde Estonsko je. S tamním fotbalem jsem na tom ještě hůře. Neočekávám, že budou mít tolik naivního sebevědomí, jako Brazilci v posledních dvou zápasech. Věřte, ale tomu, že pozorně sledovali Argentinu. Budou vědět, že není kam spěchat. Poháry nejsou žádná estráda. Venku se zdržuje a čeká a doufá v jeden náhodný gól.
Hoši z Talinu o bránění vědí své. V tabulce vidím, že v 19ti ligových zápasech dostali 4 góly. Sparta to nedostane zadarmo. Při troše smůly se mohou na první gól i dost načekat. Bránit dnes umí každý. Tedy kromě Brazílie. Z „Kanárků“ si musí vzít příklad i Sparta. Bezhlavě útočit má blízko k sebevraždě.
Ideální scénář známe. Rychlý gól a další a další a další a „dejte jim bůra!“ a potom skandovaný požadavek „Deset! Deset!“ Realita může být jiná. Sparta musí vědět, že není kam spěchat. Méně ideální scénář přinese postupovou jistotu až v odvetě. Lepší tým vyhraje. Sparta je lepší tým. |