06.08.2014 - Prý to je celkem prosté.

Název obrázku: 2014-07-18 17_04_47 HDR40

Něco tak obyčejného ani nepotřebuje posvěcení autoritou. Přišla by na to i paní odvedle, která jinak nerozezná míč od žehličky. Nejlepší hráči jsou ti, kteří nejdřív žmoulali čepici za zábradlím, potom podávali míče, až sen se stal skutečností a jiní uličníci z ulice podávají míče jim.

Hůře na to jste, pokud chcete být nejlepší a je jedno, zda na celém světě, anebo jen v Posázaví. Pouze s místními to obvykle nezvládnete. Musíte přivést přespolní. Ti jsou pořád ještě lepší než cizáčci z druhé strany hranic. Přeci jenom vědí, která bije.

Dnes jsem až na střechu a přes zavřená anglická okna slyšel španělského Španěla, který tvrdil něco v tom smyslu, že pro Most je nejlepší, aby v něm hráli nejprve Mostečané, potom ti, kteří do Mostu dojedou na kole a po nich může připlout pár hráčů po řece a nakonec i nějaký cizí žoldák.

S těmi žoldáky to ještě musí být tak, že pokud cizinec, tak musí patřit mezi tři nejlepší, protože pokud se mu nebude dařit, tak stále bude mezi pěti nejlepšími a potom mezi sedmi, ale všichni v klubu i na tribunách budou vědět, že na hřiště patří. Všechno ostatní je zbytečné.

Vzhledem k tomu, že v Anglii ani v Barceloně nevědí nic o Mostu, tak zcela jistě mluvil úplně o jiném klubu, ale něco mi říká, že některé pravdy jsou tak zjevné, že tomu nemůže být jinak a pokud přeci, tak potom je otázka, zda není čas si ujasnit, co je žehlička a co míč.

Laskavý čtenář promine, že není čas vysvětlit, která z pravd platí víc pro první tým, a která pro mládežnickou akademii a co je pro oba společné, ale kdo rozezná žehličku od zebřičky, ten si s tím poradí.