05.07.2013 - Bojovník Franz „Srdíčko“ Straka.

Název obrázku: Fair play83

Někdo má v životě štěstí. Někdo má v životě smůlu. Pan František Straka má obojího dost. Nejen na Letné jsme obdivovali, jak tomu Jozef Chovanec šéfoval a Franz to brousil. Jeden bílé ponožky vytažené přes štrupny a druhý elegán se vším všudy. Břinkavý stoper měl krásnou kariéru. Možná toho štěstí mohlo být víc, ale to už by bylo na FC Liverpool. Jako hráč si František Straka na přízeň štěstí nemohl stěžovat.

Potom to je jízda na horské dráze. Jednou dole, jindy nahoře a v zatáčkách se proti panu Franzovi všechno spikne. Hrozí vykolejení a karambol, ale velký bojovník ustojí podpásové rány a s vysokým čelem dál hrdě nese prapor fotbalové moderny.

Doba je zlá a lidi ještě horší. Místo, aby trenéra obdivovali, že s tonoucí Plzní dokázal vyhrát na Spartě, tak mu vyčítají, že zapomněl česky. V maloměstských Teplicích se zase nedokázali vyrovnat s progresivními trendy a trenéra ošklivě pomluvili. Nedávno pro změnu za kupu stříbrných sešívaní zaprodanci zradili profesionála se srdcem na dlani a vyhnali Franze z Edenu, aby tam dál vládlo tmářství a beznaděj.

Pro nás zaryté sparťany je radostí, že aspoň v České televizi se najdou slušní lidé a dají panu Strakovi prostor ve studiu při komentování zápasů různých soutěží.

Celý fotbalový národ potom musí poděkovat panu Starkovi, že vsadil na charisma Františka Straky. Už se všichni těšíme, jak si to příbramští havíři budou strkat po zemi líp než vosy z Dortmundu. To bude jízda, až z Kuvajtu importovaný nejšikovnější fotbalista v lize – a to bez přehánění - pošle míč Švancimu do běhu. Vlastně Švancimu radši do nohy. To potom zmlknou škarohlídi, kteří zatím jako jediné zázraky u Litavky viděli gól, který nebyl, penaltu, kterou viděl jenom rozhodčí a Klesu, jak spoluhráčům pucuje kapsy.

Někdo má v životě štěstí. Někdo má v životě smůlu. Někdo má, co si zaslouží.