15.01.2014 - Je každý trénink důležitý?

Co člověk může vidět v Chotěbuzi? Nejspíš nic. Možná odtamtud lze dohlédnout do Polska, ale to už je lepší si zajet do Zhořelce. Přesto jsem kdysi dávno měl pocit, že jsem na stadionu Energie Cottbus viděl skoro zázrak. Za Munich 1860 tam nastoupil mladý, černý obr, který byl jako raketa zkřížená s utrženým vagónem, a ještě navíc mu nijak nepřekáželo to neposedné kulaté. Jmenoval se, a stále se ještě jmenuje, Peniel Mlapa.

Začal ze stranyy a skončil na prostředku hřiště, pod hrotovým útočníkem na místě vyhrazeném pro vyvolené, kteří umí hrát fotbal. V tu dobu je možné, že stále ještě patřil do staršího dorostu. Nechce se mi to počítat. Přijde mi to jako kdysi dávno, někdy v minulém století. V červenci 2010 Mlapa přestoupil do Hoffenheimu a o dva roky později se stěhoval do Borussie Monchengladbach.

Mám pocit, že Mlapa je zde od nepaměti. Asi to nebude úplně pravda, protože ještě v červnu hrál za německý reprezentační výběr do 21 let, což vypadá, že chlapec má ještě všechno před sebou. Nemusí tedy býtt úplně směrodatné, že toho v poslední době moc nenahrál.

Dnes jsem viděl trénink Borussie Monchengladbach. Peniel Mlapa mne překvapil. Trénoval s podobným nasazením, jako takoví borci, jako jsou Arango, Raffael, anebo de Jong. Hlavní část dopolední tréninkové jednotky se skládala ze hry na delší polovinu hřiště, kde jeden tým útočil na branku a druhý tým se snažil skórovat do jedné ze tří malých branek umístěných za půlící čarou. Není úplná nuda hrát proti velké bráně, a pro některé hráče nebyla úplná zábava útočit proti malým brankám za půlící čarou.

Arrango, hráč s nejlepší levačkou v Bundeslize, a kouzelník Raffael nebyli úplně nejzapálenějšímu hráči. Podobně na tom byl s nasazením i za velké peníze koupený de Jong, který také nedostává příliš prostoru, ale přesto se o něj zajímají slušné kluby. K mému nemilému překvapení do této party patřil i Mlapa. Rozevlátý pohyb, nízká míra soustředěnosti, žádná výrazná snaha se v tréninku ukázat.

Posvícení není každý den. Každý hráč je jiný a každý trénink je jiný. Dnes si Mlapa o nic neřekl. Nebyl sám. Jenže Arango s Raffaelem jsou staří kozáci a vědí, kdy si co mohou dovolit. Luuk de Jong také ví své. Peniel Mlapa si píše jiný příběh. Pokud to je pokaždé s takovou snahou jako dnes, potom nepřekvapuje, že o něm není víc slyšet.

Německý reprezentant Max Kruse se pral s jiným úsilím. A zdaleka nebyl sám. Skoro bych si vsadil, že Peniel Mlapa začne být opravdovým fotbalistou, až když začne trénovat s nasazením jako naprostá většina ostatních. V opačném případě skončí v propadlišti zapomnění. Nebude tam sám.