Konečně pořádné fotbalové počasí na zimní kabát. Milovníci zimy si včera na Strahově přišli na své. Grog se prodával ve stánku a Sparta ve dvou zápasech vstřelila Trenčínu jedenáct gólů. Některé hezčí než druhé.
Trenéra Vítězslava čekají těžké chvíle. V Čechách mu je většina trenérů může závidět. Ze spousty dobrých hráčů musí vybrat těch jedenáct správných. V zimní lize proti druhému týmu slovenské ligy se málokdo z boje o základní sestavu odhlásil.
Jsou to sice jenom přátelsky o ničem, ale hráči hráli, jako kdyby neměli nic jistého. Ve druhém zápase nastoupil nějaký Matějovský. Jeden čas jsem ho moc nemusel. Nesmírně šikovný chlapík. Míč ho poslouchal, ale k ničemu to nevedlo. Dostal to do nohy, třikrát se na tom otočil, a když jste si odskočili do lednice pro lahvové, tak jste o nic nepřišli. S orosenou lahví jste se vrátili na gauč a on byl s míčem stále ještě ve středovém kruhu a potom se rozčiloval na všechny kolem.
Dnes nastoupil do druhého zápasu. Z prvního týmu s ním hráli ještě Brabec, Vácha a Krejčí. Nic moc společnost pro pana důležitého. Jenže všechno bylo jinak. Marek Matějovský hrál s chutí, spoluhráče řídil radou a vedl příkladem. Celkově působil nesmírně pozitivně. Snad jen, když některý z dorostenců od hradu Matúše Čáka ho fauloval, tak pro něj neměl moc pochopení. K chuti a nasazení přidal obrovskou fotbalovou kvalitu spočívající v přehledu ve hře, v technických řešeních pod tlakem a hlavně v nádherných přihrávkách mezi obránce, anebo za linii obrany.
Marek Matějovský ze dnešního studeného odpoledne může Spartu dovézt k titulu.