Slušný, český, dorostenecký tým se vydal na výlet do Německa. První den si to rozdali s místní sedmnáctkou. Nebyli kompletní a podle toho to dopadlo.
Hrálo se na umělé trávě, na které by u nás na vsi nenacvičovali ani mažoretky, aby si nerozbily kolena a kotníčky. Malé hřiště pokrytém sešlapaným, ošklivým kobercem. Domácí na ně vletěli, a než se hosté rozkoukali, bylo po zápase. Na konci to byl půltucet v čeřenu.
O pár dní později si to rozdali proti staršímu dorostu. Nebyl to špatný zápas. Hosté byli od začátku pozorní a nepouštěli domácí za sebe. Ti jim pro změnu moc nepůjčovali míč. Po dvaceti minutách se hosté osmělili, ukázali trochu fotbalu, trefili gól neuznaný pro ofsajd a měli další dvě velké šance. Nakonec prohráli tři nula. Všechny góly padly až v závěru, když hosté vystřídali.
Skóre devět nula ze dvou zápasů nevypadá dobře. Na obranu českého týmu nutno říci, že trenéři neměli k dispozici všechny hráče věkem ještě patřící do U-19. Někteří se připravují s juniorkou, někteří s A týmem. Domácí na tom byli podobně. Jen s bundesligovým A týmem se nikdo nepřipravoval.
Není potřeba bědovat. Výběr půlmilionového města musí vypadat jinak než reprezentace města, které má pětkrát méně obyvatel. Asi nám nezbude, než pracovat lépe, než naši sousedi. Tedy pokud s nimi chceme držet krok. Ještě štěstí, že k tomu máme lepší ekonomické podmínky a zázemí.