31.03.2014 - Duda v Jiříkově vidění. Ještě před chvílí jsem nevěděl, že Jiříkovo vidění je středověká prozaická povídka o putování jakéhosi mladíka záhrobím, kde spatřuje do té doby nespatřené, až se nakonec dostane do nebe. Stejně tak si po jednom kliknutí můžete přečíst, že Tylovo Jiříkovo vidění s tím nemá nic společného.
Ondřej Duda ke svému Jiříkovu vidění přišel, jako slepý k houslím. Umí hrát fotbal, a proto si to namířil rovnou do nebe. Za sebou má teprve čtyři zápasy, z nichž žádný neodehrál celý, a přesto trefil dva góly. A to ještě chlapec možná ani netuší, že ve fotbalovém nebi to může být ještě libovější, než když skoro třicet tisíc šílených Poláků skanduje „on-drej-du-da-on-drej-du-da-on-drej-du-da“.
Klidně je, ale možné, že Duda to nevzal do nebe přímo, ale chvíli se protloukal fotbalovým záhrobím. Možná by tak šlo nazvat ligu, kde na pět zápasů posledního ligového kola nepřišlo dohromady ani dvanáct tisíc diváků. Při vší úctě ke kvalitě slovenské kopané to tak z pohledu fanouška nejen Legie Varšava může vypadat. |